Video

	Konečná fáze havárie prvního prototypu 2.2.1989, která se stala při přistávacím manévru letounu na základně Linköping. Byl to  první let jednoho z testovacích pilotů (Lars Radestrom) na Gripenu. Havárie byla způsobena fly-by-wire řídícím systémem a bezprostřední příčinou byly tzv. PIO (Pilot Induced Oscilations) - pilotem vyvolané oscilace (řídící systém se "špatně vyváženými" odezvami reaguje příliš razantně na řídící zásahy pilota). Letoun se dostal do nekontrolovatelných příčných i podélných výkyvů těsně před přistáním, kdy v poslední fázi zavadil křídlem o dráhu a po havárii skončil na zádech. Pilot se nestačil katapultovat, ale vyvázl jako zázrakem pouze se zlomeným loktem. Po této havárii byly provedeny úpravy v řídícím software, které měly vést k zamezení PIO.
	Druhá havárie Gripenu se odehrála při air-show ve Stockholmu dne 8.8.1993 (shodou okolností ji absolvoval tentýž pilot, jako první havárii) a opět byla způsobena řídícím softwarem fly-by-wire, který dovolil pilotovi dostat letoun do "přetažení", kdy se stal neovladatelným. Při neštěstí nikdo nezahynul, ačkoli se letoun zřítil těsně vedle mostu u řeky do obydlené části města. Pilot se úspěšně katapultoval a vyvázl bez zranění. Vyšetřování ukázalo, že varovný systém neupozornil včas pilota na kritický režim (teprve 1,2 sekundy před pádovým režimem) a že řídící software byl za určitých okolností stále příliš citlivý na zásahy pilota (vlivem nesprávných limitů rychlostí pohybu a maximálních výchylek řídících ploch). Další simulace ukázaly, že letoun lze uvést do pádového režimu za určitých okolností i na úhlu náběhu 20º.
	Oficiální prezentační videosekvence Gripenu (operace z dálničních úseků).
	.. pár letových záběrů
	Velmi pěkná oficiální prezentační videosekvence Gripenu.