Koncepce
letounu vychází z klasické delta-koncepce rozšířené o využití moderního
prvku - kachních ploch. Letové charakteristiky letounu jsou optimalizovány
pro stíhací roli s důrazem na rychlost, akceleraci a vysokou obratnost
letounu. K tomu mu výrazně pomáhají právě pomocné kachní řídící
plochy.
Ty v sobě sdružují několik
funkcí:
Při startu letounu odstraňují tzv. "delta efekt", který se u klasických delt bez kachních ploch projevuje prodloužením startovací dráhy. Při přitažení při rozjezdu jsou elevony klasické delty vychýleny nahoru (viz obr. vlevo) pro vyvolání klopivého momentu vzhůru a tím zvýšení úhlu náběhu křídla. Zároveň však celkovým zakřivením profilu nahoru snižují vztlak celého křídla. Tento efekt vynucuje použití mnohem vyššího úhlu náběhu a rychlosti pro odlepení letounu s klasickou deltou od země. U kachní koncepce je tomu jinak. Elevony delty jsou ve funkci "vztlakových klapek" vychýleny naopak dolů a klopivý moment pro zvýšení úhlu náběhu celého křídla je vyvolán právě kachní plochou. Proto se Gripen pyšní nejkratší vzletovou dráhou ze všech letounů s deltakřídlem. Podobný efekt je použit i při přistání.
Po přistání letounu jsou po doteku kol se zemí kachní plochy sklopeny do téměř vertikální polohy, takže spolu s bočními brzdícími štíty před výstupní tryskou fungují jako velmi účinné aerodynamické brzdy. Zároveň spolu s elevony vychýlenými vzhůru zvyšují přítlak celého letounu k zemi, takže zvyšují i účinnost klasických brzd podvozku. Gripen může operovat z ploch o velikosti pouhých 17x800m, proto koncepce švédského letectva vychází z využití dálničních úseků jako "provizorních letišť" pro dozbrojení a dotankování letounů. K tomu stačí čas 10 minut a obsluha ve složení 5 středně vyškolených vojáků a 1 důstojník.
Při běžném letu kachny doplňují řízení elevony delty,
souhlasnými výchylkami jako výškovka (klopení) a diferencovanými výchylkami
jako křidélka (klonění). Při letu na vysokých úhlech náběhu zvyšují
podélnou stabilitu a manévrovatelnost letounu a eliminují ve spojení s
elektronickým systémem řízení další nectnost
delty, náchylnost na přetažení. Řízení letounu je díky tomu snadnější
a přitom bezpečnější než u předchozích typů letounů.