EPA Jak-9

První kousek z kategorie EPA (neboli Electric Polystyren Aircombat) v mém hangáru je model Jak-9. Slovo Polystyren je sice v této kategorii trochu zavádějící, protože většina z nás létá jak jinak než EPPčko a ani můj Jak-9 není výjimkou. Kdo z vás o této kategorii nic neví, navštivte stránky EPACOMBAT, kde se dozvíte vše potřebné. Pouze ve zkratce, létají se souboje s polomaketami letounů z 2.sv. války z období 1935-1945 vybavené 10m krepovou stuhou a cílem je připravit o stuhu co nejvíce svých protivníků a tu svoji přitom naopak ubránit. Kdo viděl některou ze soutěží, ví že to je docela "prdel", směs adrenalínu a dobré zábavy a přitom i při většině případných havárií lze poměrně úspěšně spravovat (jak jinak u EPP, že?).

Můj model vyhovuje kategorii EPA II, tedy váhově do 520g. Kromě toho se ještě lítá EPA, která má hmotnostní omezení 380g a některé další ohledně pohonu, ale to není v tuto chvíli podstatné. Vybral jsem si JAKa, protože se mi jednak tvarově velmi líbí (ten trup je zvláštně ladnej) a taky kvůli většímu množství přípustných kamufláží oproti jiným typům (např. Mig-3) - letoun by totiž měl být vybaven skutečně používanou kamufláží s možností doložení, že takto kamuflovaný opravdu lítal. Já jsem po delším pátrání na WEBu našel stroj se zimní variantou zbarvení (viz obrázek předlohy níže), který létal v období roku 1944 a dokonce je to stroj konkrétního sériového čísla (31) a pilota (I.V.Fedorova) - zde je odkaz na zdrojový WEB Wing Palette. Zvolil jsem schválně světlou kamufláž kvůli odlišení od ostatních pilotů s klasickými barvami, i když na šedivé zamračené obloze je viditelnost éra trochu horší. No ale jako správný pilot-optimista očekávám, že většinou budeme lítat za krásných slunných dní s modrou oblohou a ta "šedě-bílá" bude sluncem nasvícená na tý modrý obloze vidět dobře.

předloha	levý bok	detail křidýlkového serva v olejovém "radiátoru"	detail táhla výškovky	pravý bok

Konstrukce:

 .... opět celoépépéčková polomaketa s prostorovým trupem, křidélka též s EPP (kvůli váze - i když s tou jsem zase plýtval na 2 nátěrech, holt ten odstín jsem netrefil napoprvé). Pohon je elektro, střídavý (PJS 550 a LiPol 3x 1200mAh)

Řízení:

Letoun je osazen 5-kanálovým přijímačem REX 5+ a 2 servy (GWS mikro 5,5g na výškovce a GWS mikro 8g na křidélkách).

Parametry:

Letový deník:

1.10.2006 - proveden testovací zálet stroje. První let - chování letounu celkem "mravné", línější na křidélka, klopí v přemetech, nejde dotrimovat na křidélka. Po přistání zjištěno slabé dotažení táhel křidélek a proto jejich špatná funkce. Revidováno též táhlo výškovky, které ovšem nebylo mechanikem opět upevněno (hlava-mapa, kdoví na co myslel !!) a druhý let proto skončil havárií několik vteřin po startu (vykousnuty tři zuby 2x1cm na náběžné hraně levého křídla nedaleko stojícím stromem, jinak bez poškození). Po opravě druhý zálet 2.10.2006 přímo při cvičných soubojích na stojánce Slatina se 3 dalšími piloty. Zkonstatována dobrá ovladatelnost stroje s uspokojivou rychlostí a stroj byl předán na frontu do ostrých bojů.