Akce se konala v malebném horském prostředí podkrkonošské vísky Jestřábí v Krkonoších. Před- a po-letové zázemí poskytla dalo by se říct "téměř letecká" chata Aneta, která funguje jako normální horská hospůdka a kde se konal počáteční ranní sraz účastníků i závěrečné vyhlášení výsledků. Vlastní létání se uskutečnilo na asi 3km vzdálené louce (zřejmě sloužící jako práškařská plocha, neb disponuje betonovou parkovací plochou). Vlastní vytyčený letový prostor nebyl příliš rozměrný, hlavně na délku, nicméně pro naše účely postačující. Co nám však tak nějak celkově dělalo potíž (a to skoro všem) byl celkem svižný protivítr. Foukalo kolmo přímo na nás, takže nás to sfoukávalo nad safety-line a její překročení bylo ten den zaznamenáno .... no asi nebudu přehánět když řeknu minimálně 10x !!! Jinak počasí nám celkově přálo (kpt. JAS si opět "spálil hubu"), takže všechno kromě toho našeho "lítání jako takovýho" super. A jak to teda bylo konkrétně u kpt. JASe??
No tak asi takhle: 1. kolo s JAK-9 .... 1x safety (takže -200), cca 1:40 letový čas, než jsem si škrtnul při jedný divoký evoluci o "vysokou trávu", bohužel již za přistávacím prostorem, takže už jsem nemohl vzlétnout. Žádnej sek, a tedy celkově mínusový body. Jedním slovem HRŮZA !!!. No ale říkal jsem si - další kola se snad bude líp dařit.
Druhý kolo s D-520 ..... opět žádný sek, opět letový čas něco kolem 2-3 minut a opět kontakt (sice nedestruktivní, ale opět bez možnosti znovu vzlétnout) se zemí, respektive s vysokou trávou. No takže body sice kladný, ale málo. Takže druhým slovem HRŮZA !!!
No a třetí kolo opět s JAK-9 .... začalo poměrně slibně, 2 seky hned z kraje, pak jsem chvíli poletoval a najednou druhá "safety" jak vyšitá. Takže třetím slovem - HRŮZA !!!. To už mi bylo jasný že ten den budu okupovat "ocas" tabulky, na finále jsem tak nějak už nepomejšlel skoro od prvního kola :-)). A navíc v cca páté minutě fatální kolize (už nevím s kým), uražený křídlo a vrtal jsem to asi z 20 metrů kolmo do země. Výsledek - JAK na 4 kusy, přeražená motorová přepážka (už podruhý) a budový skóre díky tý safety zase mizerný. Po celkovým součtu všech tří kol mi to dalo celých 25 bodů v plusu a 17. místo (z 19. celkových - poslední dva závodníci byli v mínusu).
Ostatní piloti 69. základny - Jirka "Pepa" Charvát 16.místo (140 bodů), Michal Hron 12.místo (283 bodů), Zdenda "Major" Hron 6.místo (1126 bodů) a Ruda Klouček 3.místo (1407 bodů).
Smůlu celýho dne završilo odporoučení se CCD snímače v mém foťáku, takže jediné foto, které můžete vidět je "šrotiště" letadel 69. základny (nebyl snad pilot, který by neměl nějaký éro našrot), které nám nafotil a poslal laskavý Dynty z Hradecké Loser Squadrony (mimochodem to celý ten den vyhrál takže blahopřejeme).
Dopoledne se počasí podle předpokladů umoudřilo, takže jen foukalo (ale ne zas tak moc) a v jednu chvíli bylo lehké mrholení. Nakonec nás ale v odpoledních hodinách počastovalo i sluníčko, takže pohoda. Tentokrát se sešlo pouze 12 pilotů na nedělní EPA, jak jsme později zjistili, někteří piloti akci z neznámých důvodů bojkotovali (včetně sobotního eurocupového ACES kombatu) přestože jiní piloti neváhali a jeli 2000km až z Ukrajiny, aby zde "rozbíjeli" svoje letadla !!! (obdivuhodné). Létalo se standartně na 3 kola a finále, každé kolo po dvou heatech (po 6/6 pilotech). Kapitán měl připraveného nového Jaka-9 (úplně stejný jako ten původní, takže v sekci modely jsem nic neměnil) obdařeného vyšší obratností díky posunu těžiště vzad, takže měl být ten den jeho strojem č. 1 a kapitán se těšil, jak jim to konečně natře. Kromě toho vezl starou dobrou Deviotinku, která už své místo na kombatovém nebi má (i když tak dobře nelétá, ale je nezáludná). Nejprve bylo tedy třeba zvolit správnou taktiku nasazení strojů do heatů. Kapitán zvolil pořadí pro první tři kola Jak-9/D-520/D-520 a to proto, aby Jaka v prvním kole zalítal a měl případně dost času na opravu a na zbylá kola Devo, aby Jaka případně ušetřil na finále (i když to pro kapitána na začátku dne bylo jen zbožné přání - proč zbožné, to se teprve dozvíte). Tato taktika se nakonec ukázala jako velmi prozíravá. Pravděpodobnost, že vás někdo "sestřelí" je docela velká a nejlepší stroj musí zbýt nakonec.
První kolo skončilo pro kapitána havárií Jaka, a to "na ruce" (nebo přesněji "na oči"). Kapitánovi se stalo to, co se stává docela často, letadla vletí do chumlu a jelikož pilot musí sledovat i ostatní letadla, pokud chce někoho "seknout", po vyletění z chumlu najednou "řídíte" cizí letadlo. Kapitána zmátl jiný stroj, který měl ze spodu taky bledě modrou kamufláž a pak už jde o vteřiny, jestli znovu najdete v tom chumlu to svoje letadlo. Kapitán to nestihnul a Jak havaroval do země. Byly to však jen dva čisté lomy (čumák a ocas) a přeražená přepážka motoru, takže spraveno bylo asi za 20 minut - z toho 15 minut zabrala ta přepážka. Kapitán stihl před havárií urvat jeden sek, takže výsledek 1.kola byly asi 3 letové minuty a celkem 164 bodů a průběžné 6.místo. Ostatní piloti "šedesátdevítky" obsadili kpt. Fangeli 3.místo (237b.), Jirka alias Pepa 5.místo (185b.) a mjr. Hron 8.místo (115b.) - vpodstatě nikdo z nás neměl plný letový čas a všichni spravovali :-).
Druhé kolo bylo již mnohem lepší (alespoň pro některé) - plný letový čas a 3 seky, takže 437 bodů (mjr. Hron měl přesně to samé). Franta odvedl solidní výkon 296b. a Jirka měl smůlu - letový čas 21 sekund znamenal celých 7 bodů :-) a opět spravování rozbitého Miga-3. Po druhém kole bylo tedy průběžné pořadí kpt. JAS 3.místo (601b.), mjr. Hron 4.místo (552b.), kpt. Fangeli 5.místo (533b.) a npor. Jirka 12.místo (192b.). Kapitán JAS tomu ani nechtěl věřit, nikdy v životě ještě neměl 3 seky v jednom heatu!!! Devoitinka sklidila obdiv i vděk kapitána za svůj výkon, je to dobrý bojovník!!!
Třetí kolo dopadlo taky nad očekávání - opět plný letový čas a 1 sek (a to už jsme vůbec nečekali, tolik štěstí najednou nám bylo už fakt podezřelý - dva lety za sebou bez havárie a srážky!! - a to si kapitán před letem pořád dokola něco mumlal, matně jsme zaslechli něco jako "... vejškovka je vlevo, plyn je vpravo a křidýlka taky a při letu proti sobě jsou obráceně!! .... vejškovka vlevo, křidýlka vpravo, když letíš proti tak kam to de tam mu dej !! ... " ). Takže sice jen 237 bodů, ale dobrých a 4.místo v průběžném pořadí (838 bodů) - to už bylo jasný, že to bude na finále, a že taktika "ušetřit" Jaka se vyplatila. Zdenda Hron postupoval do finále dokonce z druhého průběžného pořadí (889 bodů) a Franta Kváša ze 6.místa (719 bodů). Jirka měl i do třetice smůlu a zase ho hned zkraje někdo sejmul, takže z toho bylo jen 54 bodů. Kapitán z toho byl celej nesvůj a zase si něco mumlal, ale neslyšeli jsme co .... a pak přišlo finále.
Kapitán políbil Jaka 3x na vrtuli, něco si s ním asi půl minuty špital a šel na start. A pak jsme to viděli. Čtyři minuty pekelnýho mumraje a kapitán jen řval "mám sek !!" a za chvíli "mám druhej !!", pak musel na chvíli sednout, protože měl namotanou stuhu ve vrtuli, ale chvilku po vzletu už zase křičí "mám třetí !!" a "mám další!!" .... a nakonec prásk a jeho Jak se s něčím srazil!! Kapitán jen chvíli koukal a páčkoval a pak zařval "pořád řídím!!". Ze země bylo vidět, že má děravý křídlo a letoun mírně táhnul doprava. Kapitán přetrimoval křidýlka a snažil se nějak dolítat ty tři minuty, ale už jen tak "katolicky opatrně". Výsledek - 4 seky, skoro plný letový čas a 520 bodů!! Kapitán přistál úplně propocenej, oči podlitý od přetížení, ale šťastnej jak blecha. Na čtyři seky řek jenom "neuvěřitelný, to se mi ještě nestalo" a odpotácel se s Jakem do depa. Později jsme se ho ptali, co to vlastně tomu Jaku před startem špital, a kapitán nám to tajemství nakonec prozradil - byl to kombatový otčenáš - "Kombate náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se stuha tvá, přijď vrtule tvá, buď lipolky tvé nabité na zemi jakož i na nebi, neuveď nás za safety ani do vývrtky a zbav nás všeho zmatku na páčkách, dej nám seknout stuhy našich protivníků jakož i my dáváme (neradi) seknout svoji stuhu jim. KOMBAT !!!". Zřejmě se kombatovýmu pánubohu sželelo kapitána a nadělil mu výsledné neskutečné (!!!) 2.místo s celkem 1358 body. Zvítězil (jako již tradičně) Pavel "PAD" Dvořák s 1641 body, Zdenda "major" Hron obsadil čestné bramborové 4.místo s 1124 body a Franta "Fangeli" Kváša získal čestné finálové 7.místo se 831 body. Jirka "Pepa" Charvát komentoval svoje čestné 12.místo (246b.) slovy, že "jen úplný idioti jedou 200km daleko, aby tam všechno rozflákali a zase jeli domů !!". Souhlasíme a i jeho zásluhy (i když malé na body, ale velké duchem!!) oceňujeme. Celkově tedy musíme v této bitvě zkonstatovat naprostou převahu 69.stíhací základny, za což se musíme taky náležitě pochválit - nikdo jiný to za nás neudělá :-). Celkové výsledky jsou k dispozici na WEBu Epacombatu.
Třešnička na dortu byla po skončení programu v podvečer vyhlášená neoficiální soutěž Přistání na letadlové lodi, která spočívala v tom, že na letovou plochu se postavily dva bílé plastové zahradní stoly na délku za sebe, a cílem bylo na tyto stoly s modelem přistát (tedy za prvý se vůbec trefit a za druhý tam i zastavit!!). Vypadalo to naprosto neskutečně, přesně jako když má NAVY bojové cvičení nebo pohotovost. Na "letadlovou loď" nalétávalo nezřídka jen v pársekundových intervalech asi 8 pilotů, letadlo za letadlem, no šrumec jako sviňa a hlavně prdel. Nebyla samozřejmě nouze o nepovedená přiblížení s následným opakovním okruhu, ale i nepovedená přistání s následným "pádem z paluby", letmé "touchdowny" ale i havárie do letadlové lodi zezadu (mimochodem Jak to taky jednou odnesl a byl už potřetí lepen) a mimořádné události typu náraz letadla do pilota - stáli jsme totiž všichni docela blízko letadlové lodi mírně za ní (kapitán JAS se sám stal obětí útoku Fiata G-55 majora Hrona, který nezvládl přiblížení a následný letmý start a trefil kapitánovy nohy - ale nic se nestalo). Kapitán JAS nalítával snad 30x, ale nakonec slavil úspěch a byl jedním z asi 4-5 pilotů, kterým se nakonec přistání povedlo.
Po skončení soutěže už jsme se jen pořádně nažrali (byly výborný steaky - mimochodem Fangelimu jich za celý den napočítali asi 6, ten taky co nevidí to nesežere!!!), pokecali, zhodnotili letové výsledky a jeli domů. Nezbývá než to zakončit slovy super akce !!!. Poskytnutý fotomateriál (v tomto směru děkujeme Dyntymu z Loser Squadrony, který zajistil část obrazového materiálu, a také squadroně Mosteckých Barbarů, z jejichž WEBu jsem získal ten zbytek) si můžete prohlédnout zde.
Samozřejmě nás čekalo několik plánovaných zastávek- ano, čtete skutečně dobře, péče o pověstné "hovno mjr. Hrona" se již dokonce plánuje, situace je totiž čím dál složitější, protože benzínovou pumpu, kde major zanechá svůj "pozdrav" již většinou nemůžeme navštívit znovu, takže výběr "nedotčené" čerpací stanice je čím dál těžší !!. Nutno však přiznat, že tentokrát v tom major nebyl sám a vydatně mu v tom pomohl i kpt. JAS a nutno říci že cca půlhodinové "okupování" záchodků na jedné benzínové pumpě v Moravském Krumlově, který navíc byl na klíč k vyzvednutí u obsluhy stanice, způsobilo značnou nervozitu pána u obsluhy, který se byl několikrát nenápadně přesvědčit, co se vlastně na záchodcích takovou dobu děje!! Myslíme si, že po našem odjezdu celou pumpu zavřel a do konce směny se věnoval kontrole odpadů.
Výše zmíněné bloudění se nám bohužel nevyhnulo v závěru trasy, ale nutno říci, že na vině nebyli ani piloti 69. základny, ani vyspělé navigační vybavení kpt. JASe (o tom ještě pár slov k závěru), ale sabotážní akce zřejmě místního obecního úřadu, který se evidentně rozhodl pokusit se bojovou akci odvrátit důmyslnými uzavírkami, matoucím dopravním značením a úmyslným rozkopáním několika kilometrů silnic v bezprostřední blízkosti bojového letiště u Miroslavi. Piloti se však nenechali zaskočit ani takhle zákeřnými opatřeními a nakonec si (jedinou) cestu na bojiště našli. Pak už bojům nestálo v cestě nic.
Po krátkém briefingu se rozlosovaly heaty jednotlivých kol a cca v deset se začalo létat. Vzhledem k celkovému počtu pilotů (17 kousků) se každé kolo létalo na tři heaty (po 6/6/5 pilotech). Kpt. JAS bojoval v prvních dvou kolech hned v prvním heatu a nutno říci že smůla se mu (opět) lepila na paty hned od začátku. Hned první kolo pro něj začalo namotáním vlastní stuhy na vrtuli při startu (zrovna v okamžiku startu nám fouklo do zad a poryv větru mu konec stuhy nasměroval přímo před letadlo), takže půl času heatu rozmotával. Následně asi po minutě a půl letu musel nouzově přistát "na ruce", bohužel mimo vytyčenou plochu, takže již nemohl odstartovat. První kolo tedy znamenalo pro kapitána pouze 33 bodů. Druhé kolo vypadalo již slibněji, nicméně opět bylo nakonec smolné. Kapitán nejprve vybojoval jeden sek, ale poté musel nouzově přistát opět kvůli stuze ve vrtuli a to tak nešťastně, že se ocitl motorem asi 5cm za "safety line", takže přišel o 200 bodů. Po další chvíli boje byl (zřejmě z obavy soupeřů ;-) z jeho vynikajícího letu) nemilosrdně sražen z oblohy sebevražedným útokem jiného letounu (domníváme se že to byl Pavel Dvořák alias PAD) a let tedy pro něj skončil s celkovým skóre opět pouze 50 bodů. Letoun byl sice značně poškozen (viz dokumentační foto), ale víme již jak to chodí - po 20 minutách bylo spraveno (s pomocí Fangeliho vteřiňáku - kapitán si svůj nechal doma) a letoun byl připraven na 3. kolo. To už bylo konečně ve znamení skvělé formy kapitána JASe, který vybojoval 2 seky a plný letový čas. Výsledné skóre 421 bodů mu zajistilo celkově 13.místo, což kapitán zhodnotil slovy "na mě dobrý". Přestože kapitánův výkon tedy nebyl celkově z nejlepších, ostatní piloti 69.základny skvěle reprezentovali následujícími výkony: mjr. Hron - 1237 bodů (4.místo), kpt. Fangeli - 714 bodů (8.místo), por. Jirka alias Pepa - 420 bodů (14.místo) a Ruda Klouček - 47 bodů (17.místo). Rudovi se holt povedly dvě "safety line", což na bodech rozhodně nepřidá, ale svým dílem přispěl a to je rozhodující. Pro první tři vítěze celé soutěže byla připravena kromě tradičních pohárů a diplomů ještě odměna ve formě 5-minutového letu na UL letounu - SUPER!!.
No a pak už jsme toho všichni měli plný brejle, bo únava z kokpitů už nás začala zmáhat, navíc díky krásnému slunečnému dni jsme všichni měli celkem "spálený držky" (alespoň kpt. JAS to dost odnesl - je to obětavý bojovník!!), takže jsme se kolem 4. hodiny vypravili směr domov. A zde se dostáváme k jádru oné "mimořádné události neletového typu", která nás potkala na zpáteční cestě. Kapitán JAS se ujal velení kolony chcouce demonstrovat dokonalost svého navigačního vybavení, což by mu za normálních okolností celkem i vyšlo, ale bohužel musel výběr cesty ručně korigovat tak, abysme se vyhnuli placeným silnicím (mjr. Hron nemá na vozidle dálniční známku - takže za to vlastně tak trochu může on - neodpustitelné !!!). Navigační program, který pochopitelně vybral trasu zčásti po D1 a placených "kusech" E461, se tak dlouho bránil ručním zásahům kapitána ve snaze se těmto úsekům vyhnout, až se nám pomstil a na jinak celkem bezproblémové trase Znojmo - Hradec nás zavedl před Brnem zlomyslně a velmi pozvolna na "panelovou cestu" podél E461, která vypadala že za pár metrů skončí mezi čerstvě rozestavěnými vilami místních zbohatlíků !! No, nakonec jsme se z toho nějak vymotali, ale pozdvižení z toho bylo v obou vozech (v našem převážně smích při představě toho, jak nadává osádka druhého vozu, kam jsme je to zavedli) a výsledek bylo přejmenování kapitánova systému GPS na systém ÚBS (zkratka pro Úplně Blbej Systém). Navigace byla vypnuta, kapitán dostal důtku s výstrahou za zdržování při přesunu a velení přesunu se ujal vůz mjr. Hrona. Incident se jistě zapíše do análů 69. stíhací základny velmi výrazným písmem, nicméně kapitán je v tom nevinně, tentokrát selhala technika, to je jasný!
Závěrem ještě pár fotek z celé akce.